<div class="iframe-wrapper"><iframe src="https://anchor.fm/rodicovska-posilovna/embed/episodes/Rodiovsk-posilovna---O-strachu-1---Jak-zvldat-strach-dt-i-sebe-etdo9h" frameborder="0" allowfullscreen="true"></iframe></div><p>Postavit se strachu a nezametat jej pod koberec. Uvědomit si a vyjádřit emoce. Podpořit své vnitřní i skutečné dítě. Nejen to jsou možnosti,jak se strachem bojovat.</p><p>Když jsme byli malí,báli jsme se konkrétních věcí - pavouků,tmy,bubáka pod postelí nebo pana souseda s velkým břichem a křivými zuby. V dospělosti se naše strachy proměnily. Už jsou méně viditelné,jsou existenciální.</p><p>„Bojíme se o své děti a zda se náš život ubírá tím správným směrem,“ říkají psycholožka Ivana Štefková a terapeut Jan Vávra z Rodičovské posilovny.</p><p>Také epidemie nám přinesla nové obavy. „Cítíme více strachů najednou,jsou koncentrované,“ sděluje Štefková. Bojíme se o zdraví svoje i blízkých,cizích lidí,o vývoj demokracie,zda budeme mít peníze na zaplacení složenek nebo jak zvládneme další omezení.</p><h2 id="5ef80614-a8cf-4bf7-9116-2f101f1c68f5" data-toc-id="5ef80614-a8cf-4bf7-9116-2f101f1c68f5">Co nám pomůže v boji s obavami</h2><p>Je dobré si od strachu držet odstup nebo se s ním naučit pracovat. Dobře to vysvětlila například Elizabeth Gilbert v knize <em>Velké kouzlo</em>. „Na strach je dobré se koukat jako na spolujezdce bez řidičáku v autě. Není to nikdo,komu bychom svěřili volant,ale ani nikdo,koho bychom zavřeli do kufru a dělali,že tam není. Je dobré ten hlas strachu slyšet,“ vysvětluje její metaforu Štefková.</p><p>Jeden experiment zkoumající fobii z pavouků,kdy lidé nejdříve viděli osminohé zvíře na obrázku,pak v teráriu a pak v místnosti,ukázal zajímavou věc. Osoby,které dokázaly pojmenovat,jak moc se v danou chvíli bojí,byly méně ve stresu a na přístrojích měly méně fyziologických reakcí. „Když začneme mít uvědomění a máme jazyk i pro další strachy,tak to někdy pomáhá regulovat v mozku přirozené reakce i stresové a panické projevy,“ vysvětluje Vávra.</p><p>Na úrovni emocí se naše vlastní prožívání vcelku podobá tomu dětskému. Je tedy taky dobré podívat se,jak reaguje naše „vnitřní dítě“. „A chovat se sami k sobě,jako bychom se chovali ke skutečnému dítěti,které se bojí,“&nbsp;popisuje Vávra. Když budeme jeho strach zlehčovat nebo ho odmítneme,příště už za námi nejspíš nepřijde,stáhne se do sebe a bude na své obavy samo.&nbsp;</p><p>Stejně tak nepomůže,pokud sami budeme dávat najevo,jak moc se bubáka bojíme. Ratolest může být nervózní o to více. „Naopak když se ho zeptáme,co by mu pomohlo,a dáme mu najevo,že jsme v klidu a nebojíme se,jsme tu pro něj,dokáže se svému strachu lépe postavit,“ tvrdí Vávra.</p><p>Jak se projevuje strach nejen v době epidemie? Proč si často myslíme,že se všichni bojí toho samého,čeho my? Co mají strach a vztek společného? A kterou emoci rozpoznají lidé na celém světě nejsnáze? Dozvíte se v podcastu s terapeutem Janem Vávrou a psycholožkou Ivanou Štefkovou.</p><h3 id="a21e0d73-0742-4757-a5bd-8012276ae7b8" data-toc-id="a21e0d73-0742-4757-a5bd-8012276ae7b8">Chcete vědět o dalším dílu?</h3><div class="iframe-wrapper"><iframe src="https://anchor.fm/rodicovska-posilovna/embed/episodes/Rodiovsk-posilovna---O-strachu-1---Jak-zvldat-strach-dt-i-sebe-etdo9h" frameborder="0" allowfullscreen="true"></iframe></div>

Jak si poradit se strachem? Nedělejte ho řidičem, ani ho nezavírejte do kufru

Zprostředkováváme rodičům informace a zážitky, které pomáháji porozumět sobě, dětem, vztahům 
a žit smysluplnější rodinný život.

Rodičovská Posilovna - Blog

Learn how to grow and scale your online course business using our online course platform. EzyCourse blog is designed to teach you how to create and sell online courses.

Jak si poradit se strachem? Nedělejte ho řidičem, ani ho nezavírejte do kufru

Jak si poradit se strachem? Nedělejte ho řidičem, ani ho nezavírejte do kufru

Related Posts

Jak s dětmi být, a nejen je hlídat. O vztazích v rodině a spolurodičovství s Tomášem Kvapilíkem

Jak čeští rodiče sdílí péči o děti? Jak přežít první roky s dětmi a neztratit vztah? Klíčem je komunikace a méně tlaku na dokonalost

Když učení nejde jednou cestou. Proč „dys“ nejsou jen školní problém

Proč je pro rodiče někdy tak těžké být s dětmi přítomní a hrát si?

Videohry v životě dětí: Hrozba, nebo příležitost k růstu?